INTERNET

Úvod do světa Internetu

     Největší světová počítačová síť, sdružující desetitisíce lokálních počítačových sítí, přes 5000000 počítačů s 20000000 uživatelů, spojující 7 kontinentu a přes 70 států, disponující nejbohatším v současnosti dostupným informačním potenciálem. Tak nějak by se dal charakterizovat Internet.

Historie a současnost Internetu

     Počátky Internetu se datuji do roku 1969. Tehdy byla realizována na základě projektu výzkumné agentury DARPA, spadající do kompetence Pentagonu (ministerstvo obrany USA), síť ARPANET. Tato síť dostala do vínku několik cílů. Především se jednalo o to, ze do ni bylo zapojeno několik velmi drahých superpočítačů, které se tak staly dostupnými vědcům z celých Spojených států. Dalším úkolem bylo, zajistit v případě atomové války se Sovětským svazem (nezapomínejme, ze se vše odehrávalo v době vrcholu studené války) kvalitní komunikaci mezi vládními úřady, armádními jednotkami, správními centry a vědeckými pracovišti, roztroušenými po celém území USA. Z tohoto úkolu také vyplývá struktura Internetu, jak se dochovala i dodnes. Většina počítačových sítí je totiž tvořena serverem a jeho terminály, kteří se k němu připojují a při jeho vyřazení z provozu nejsou schopny kvalifikované práce. Kdyby mel ARPANET takové centrum, první zásah nepřítele by vyřadil z provozu všechny články sítě. Proto je celá jeho architektura navržena tak, ze žádný centrální server neexistuje. Dá se tedy říci, ze cely Internet je důmyslně pospojovaná soustava autonomních serveru resp. lokálních sítí, což má celou řadu výhod, ale i nevýhod.
     Velmi brzy po zahájení provozu ARPANETU se však ukázalo, ze původní plány Pentagonu patrně nebudou naplněny. Obliba celého systému mezi akademickou obci po celých Spojených státech radikálně stoupala a vedle původního ryze vojenského a výzkumného využití se začala síť používat pro elektronickou poštu, konference a postupně přicházely další a další možnosti s tím, jak se ARPANET šířil. V roce 1973 byly k ARPANETu připojeny dokonce i uzly mimo území USA, ve Velké Británii a Norsku. V následujících letech se pak rozšířil do dalších zemi na celém světě a po pádu "železné opony" se stal dostupným i pro uživatele z České republiky a dalších států bývalého sovětského bloku.
     V současné době je na Internet připojeno asi 5000000 počítačů, ale jejich počet se každoročně zdvojnásobuje. Počet uživatelů samozřejmě nelze přesně určit, odhaduje se na oněch 20000000, zmiňovaných v úvodu, ale i tady samozřejmě dochází k velmi rychlému růstu.
     Vzhledem k množství počítačů a různých platforem, které jsou na Internet připojeny je samozřejmé, ze bylo třeba stanovit univerzální síťové rozhraní, se kterým by byly schopny pracovat všechny připojené počítače včetně těch, které budou uvedeny na trh až v budoucnu. Tomuto požadavku vyhovuje rodina síťových protokolů, které jsou většinou označovány podle dvou nejvýznamnějsich zástupců, TCP/IP (Transmission Control Protocol over Internet Protocol).

Adresy v Internetu

     Jak již bylo řečeno, Internet spojuje poměrně značné množství počítačů a uživatelů, kteří pochopitelně musí nést nějaké označení, adresu. Cely systém je v podstatě analogický adresám vašeho bydliště. Roli domu tu ovsem přebírají servery a místo vašeho skutečného jména se setkáváme s uživatelskými jmény. Adresa serveru je důležitá například tehdy, pokud chcete přistupovat k službám, které tento server poskytuje. Adresa jednotlivého uživatele je pak důležitá například pro elektronickou poštu.
     Kromě doménových adres, jak se tyto adresy ve tvaru uzel.domena.domena.... nazývají, existuji ještě adresy číselné, které tvori základní systém adresace na Internetu. Díky tzv. DNS (Domain Name Server), který zajišťuje obousměrný převod mezi doménovou a číselnou adresou se však běžný uživatel s touto formou zápisu adresy většinou nesetká.

Některé služby Internetu

  • Elektronická pošta
         Elektronická pošta je patrně nejpoužívanější ze služeb, které Internet poskytuje svým uživatelům. Přínos elektronické pošty, která se též často nazývá anglickým e-mail je zcela zřejmý; jejím prostřednictvím můžete kdykoliv oslovit nekterého z oněch řadově 30 milionu uživatelů, kteří jsou bud přímo nebo prostřednictvím nějaké jiné sítě na Internet připojeni, přičemž váš dopis je doručen během pár vteřin na prakticky libovolné místo na světě. Dopis, sířený elektronickou poštou nemusí obsahovat jen text, touto cestou je možno zasílat třeba i obrázky nebo cele programy.
  • Telnet
         Telnet je další ze sady základních služeb na Internetu, z určitého pohledu by mohl byt dokonce označen za základní a nejuniverzálnější prostředek pro využívaní všech služeb, které Internet poskytuje. Telnet umožňuje přistup ke vzdálenému počítači, který je připojen na Internet. Nejčastěji se používá pro spojení s UNIXovským serverem, který na rozdíl třeba od serveru sítě Novell NetWare tento způsob přístupu umožňuje. Často se také používá jako brána pro vstup na BBS.
  • FTP
         Základní funkcí FTP je obousměrný přenos souboru mezi vzdáleným a lokálním počítačem.
  • Gopher
         Gopher je distribuovaný systém, vytvořený v roce 1991 na minnesotské univerzitě v USA s využitím architektury klient/server. Výhodou gopheru z pohledu běžného uživatele je především uživatelská přívětivost, způsobená přístupem prostřednictvím struktury menu. Gopher v principu umožňuje přístup k textovým i binárním informacím, většinou je však orientován na texty.
         Gopher rovněž zpřístupňuje nekteré další služby, jako je FTP, telnet, Usenet nebo WAIS.
  • World Wide Web
         World Wide Web neboli WWW či W3, jak je v poslední době též nazýván, je dnes nerozšířenější a nejdynamičtěji se rozvíjející služba na Internetu. Jedna se o distribuovaný hypertextový systém, založený opět podobně jako gopher na bázi klient/server, který vznikl v roce 1992 v Evropském středisku pro jaderný výzkum (CERN). Ačkoliv je tento systém v porovnání s klasickými službami poměrně mladý, získal si již velmi mnoho příznivců a také díky němu se Internet plně otevřel veřejnosti. WWW, na rozdíl od gophera umožňuje vkládat do textu obrázky a rovněž pracuje s multimediálními soubory. Prostřednictvím odkazů v textu je možno plynule přecházet z jednoho dokumentu do druhého, stejně jako z jednoho kouta světa do druhého.
    K oblibě WWW také značně přispěly grafické klienty s intuitivním ovládáním, které jsou dnes již dostupné pro většinu rozšířených platforem, od MS-DOSu, přes MS-Windows, IRIX, NextSTEP až po X-Window.
         Veškeré dokumenty, sířené via WWW jsou psány v HTML (HyperText Markup Language), což je jazyk, umožňující tvorbu hypertextových dokumentů.
  • Usenet
         Usenet je, jednoduše řečeno, souhrn mnoha (řadově tisíců) konferencí (správně newsgroups) na nejrůznějši témata.